Ochrání Vás Vaše střecha?

Od prosince roku 2000 do nedávné doby v ČR platily obdobné požadavky na třídy a stupně těsnosti pojistné hydroizolace – PHI (od 2011 v ČR nyní: DHV – doplňková hydroizolační vrstva), tj. tzv.: podstřešních membrán“, jako do současnosti platí na Slovensku a jaké v minulosti platily i v západních státech. Vzhledem k  tomu, že mezitím došlo ke změnám dalších souvisejících norem a i ZVDH Německo v lednu 2010 vydalo nová pravidla pro toto navrhování, i toto bylo jedním z důvodu, že byla v roce 2011 ustanovena tzv. Řemeslná rada Cechu KPT ČR, která po téměř 3 leté mravenčí práci mimo jiné zpracovala nová „Pravidla pro navrhování a provádění střech“ (dále jen Pravidla), jež byla schválena 28.3.2014 a oficiálně veřejně „pokřtěna“ dne 12.9.2014. Tyto nová Pravidla tedy nahrazují původní Pravidla z roku 2000. Nová Pravidla úplně nekopírují aktuální německé tabulky, ale výrazně se jim podobají.

Součástí těchto pravidel je i „Část 2 Pravidla pro navrhování a provádění doplňkových hydroizolačních vrstev střech“, tedy jak navrhovat a provádět i „podstřešní fólie a membrány“.

Jednou ze zásadních informací je skutečnost že – cituji : „Některé krytiny se kladou a upevňují spolu s podkladním pásem (např. břidlice, asfaltové šindele a plechy). Tento pás nelze považovat za doplňkovou hydroizolační vrstvu, protože není umožněn hladký odtok vody proniklé pod krytinou ani odvod vlhkosti větráním a pás je v celé ploše perforován připevňovacími prvky krytiny“. Z toho vyplývá skutečnost, že pokud má „podstřešní fólie či membrána“ (DHV) plnit svoji funkci, musí nad ní následovat kontralatě a funkční dostatečně nadimenzovaná ventilační vzduchová mezera.

Tj. vpravo uvedená původní tabulka Pravidel z roku 2000 určená pro pálené a betonové střešní krytiny (s BSS 22° a vyšším) – viz. obr. 1, tj. s uváděnými třídami a stupněmi těsnosti PHI tedy pozbývá platnosti a dochází několika zásadním změnám :

Současné konstrukční typy a třídy těsnosti doplňkových hydroizolačních vrstev určuje Tabulka 2.1 – viz. obr. 2:

Vznikly tedy třídy těsnosti DHV 6, DHV 5, DHV 4, DHV 3, DHV 2 a DHV 1, které se dělí podle způsobu provedení DHV obdobně jako tomu bylo v minulosti u tříd a stupňů těsnosti PHI. Základním pravidlem pro navrhování je tedy – cituji :  „DHV střechy se obvykle dimenzuje podle nejnáročnější, vodou nejvíce namáhané části. Je také možné  DHV  dimenzovat samostatně pro jednotlivé střešní plochy. Výjimečně lze v jedné střešní ploše navrhnout více DHV. Např. v okolí problematických konstrukčních detailů a mezi těmito detaily a okapem se navrhne těsnější  DHV, ve zbylé části střešní plochy lze navrhnout DHV nižší těsnosti. Musí být zajištěna souvislost všech vrstev a požadovaná těsnost DHV v průnicích střešních ploch a mezi částmi ploch s různými DHV.“

Počet zvýšených požadavků, které je potřeba započítat při stanovení třídy těsnosti DHV, vyplývá z vlivů působících na střechu, např.:

  1. využívání podkroví – např. pro obytné účely, kanceláře apod. (tento zvýšený požadavek se počítá jako dva zvýšené požadavky). Pozn.: za stejný požadavek je považován i „bungalov“ s lehkým stropem (tepelná izolace sice umístěná hluboko pod DHV, ale bez horního krytí hydroakumulační vrstvou)
  2. konstrukční náročnost střechy – členitost (vikýře, úžlabí, změna sklonu střešních rovin, střešní okna, výlezy, prostupy atd.), zvláštní tvary (věže, zaoblení střešních ploch, navazující plocha střechy s menším sklonem pod plochou střechy s vyšším sklonem), délka krokví nad 10 m
  3. náročné klimatické poměry v místě stavby (nechráněná poloha, exponovaná lokalita, vyšší nadmořská výška, zvýšené zatížení sněhem, zvýšené zatížení větrem atd.), popř. riziko spadu sněhu z jiné plochy střechy (stavby) na tuto plochu střechy,
  4. zvláštní místní předpisy a nařízení (místní stavební předpisy, nařízení památkové péče, dotčených orgánů státní správy atd.).

Následně tedy podle velikosti podkročení či nepodkročení BSS a podle počtů působících zvýšených požadavků (ZP) na střechu se dle příslušných tabulek určí třída těsnosti DHV, tj. způsob provedení DHV („podstřešní fólie či membrány) :

Pro pálené a betonové tašky s BSS 22° a větším platí tabulka – viz. obr. 3 :

Pro vláknocementové maloformátové střešní desky platí tabulka – viz. obr. 4 :

Poznámka k Tabulce 4: Jestliže je pro jednoduché krytí sklon střechy nižší než 30° nebo pro dvojité krytí sklon střechy nižší než 25°, a pod střechou je obytné podkroví, je třeba vždy provést DHV konstrukční typ min. 1.2/třída těsnosti 2.

Upozornění : U vláknocementových maloformátových střešní krytin je však nejdříve potřeba určit obvyklý sklon střechy pro daný formát střešní krytiny podle klimatických oblastí (uvádí výrobce), kde se stavba nachází – viz. např. tabulky fi Cembrit CZ.

Na trhu se však vyskytují i jiné typy, formáty a způsoby kladení maloformátových vláknocementových střešních desek, kde jejich obvyklý sklon dle dané klimatické oblasti určuje níže uvedená tabulka 7.1 v Pravidlech, Část 7.

U pálených střešních krytin však existují i speciální tašky s BSS 16°, u kterých však nelze použít výše uvedené tabulky, ale je potřeba vycházet z níže uvedené tabulky, kde dovolená možnost podkročení BSS je pouze o -2° a -4°. Tj. kde i při malém podkročení BSS „naskakují“ velice přísné třídy těsnosti. Tato tabulka není však součástí Pravidel.

Pro všechny výše uvedené tabulky pro výběr tříd těsnosti DHV dále platí následující zásady :

  • Úroveň jakéhokoliv podkročení bezpečného sklonu střešní krytiny musí být v souladu s technickými podklady výrobce střešní krytiny, tj. mimo jiné nesmí být podkročen i mezní/minimální možný sklon krytiny. Rovněž nelze podkročit mezní sklon vrstvy DHV (fólie, membrány,…). Zároveň nesmí nastat situace, že žádná z části povrchu krytiny určené k odvodu vody vedou vodu proti směru spádu střechy, tedy pod krytinu.
  • Pro jednotlivé třídy těsnosti DHV či pro použití pro funkci dočasného zakrytí stavby musí být „podstřešní membrána“ výslovně výrobcem určena a musí pro toto splňovat příslušné technické limity.
  • V případě, že na střeše vzniká výrazné riziko vzniku hydrostatického tlaku vody, je nutné od rizikového místa až k okapu použít min. DHV typ 1.2 /třída 2.
  • V případě delší prodlevy před montáží krytiny by DHV měla být obvykle překryta (např. zakrývací plachtou).
  • Při požadavku řešit provizorní zakrytí pomocí DHV se doporučuje použití materiálů vhodných pro třídu těsnosti

DHV typ 1.2/třída 2 nebo těsnější, tj. třídu těsnosti typ 1.1./třída 1. A zároveň nesmí být použita méně přísnější třída těsnosti než typ 2.1/ třída 3 (tj. vždy se slepenými přesahy a podtěsněnými kontralatěmi).

  • U tříd těsnosti 5, 4 a 3 je nutná montáž rozměrově a tvarově stálé tepelné izolace neprodleně po montáži DHV (pokud DHV neleží na bednění).
  • Na níže položené ploše střechy ve směru odtoku vody po DHV nesmí být použita méně přísnější třída těsnosti DHV než jaká je použita na výše položené ploše střechy (tj. při lomení sklonu z nižšího na vyšší sklon, např. u mansardové střechy, popř. pod sedlovým vikýřem s nízkým sklonem, pod plochou volských ok apod.).

Samozřejmě Pravidla obsahují množství dalších souvisejících informací a požadavků, které ovšem zde nelze prezentovat z pochopitelných důvodů. Vždyť celá Pravidla mají 400 stran a z toho Část 2 DHV mají 35 stran (str. 25-60).

Díky výše uvedenému byl zároveň upraven i současný Aplikační manuál JUTA a.s. aktualizace 01/2017 (i minulý aktualizace 10/2014) a je vydán v souladu s těmito Pravidly a je v datové formě k dispozici na www.juta.cz . Mimo jiné byl dále v červenci 2016 vydán i nový montážní návod podstřešních membrán (DHV) v případě aplikací vůči plechovým střešním krytinám, což do dnešní doby žádná „Pravidla“ bohužel neřeší.

Možnost použitelnosti membrán a fólií JUTA a.s. do jednotlivých tříd těsnosti DHV pak platí následně :

Poznámka: Podtěsnění kontralatí lze provést speciální těsnící páskou JUTADACH TPK SUPER, u třidy 3 a méně přísnější i páskou JUTAFOL TPK nebo samonapěňovací těsnící hmotou JUTADACH THK.   V případě tuhého podkladu doporučujeme kontralatě podtěsnit vždy . Mezní sklon slepených membrán JUTADACH je 17°, u membrán JUTADACH THERMOISOL 2AP je mezní sklon 10°, u membrán JUTATOP 2AP je mezní sklon 5°.

Příklad návrhu DHV („podstřešní fólie“) u jednoduché sedlové střechy s pálenou nebo betonovou střešní  taškou :

Podmínky střechy:

  • není podkročen bezpečný sklon krytiny + nehrozí výrazné riziko působení hydrostatického tlaku,
  • střecha má obytné podkroví (2 zvýšené požadavky),
  • střecha má množství střešních oken (1 zvýšený požadavek),
  • objekt se nachází v místě s vysokým vlivem větru (1 zvýšený požadavek)

Vyhodnocení:  

  1. řádka tabulky, celkem 4 zvýšené požadavky (více jak 3 ZP)

= třída DHV 3:  DHV na rozměrově a tvarově stálé tepelné izolaci nebo na bednění, spoje slepené, podtěsnění kontralatí, DHV vedena pod kontralatěmi.

KVALITATIVNÍ TŘÍDY:

Součástí Pravidel u „Část 2 (DHV)“ pak jsou i třídy kvality podstřešních membrán podle toho zda jsou určeny na pokládku na tuhý podklad nebo na pokládku nad vzduchovou mezerou, popř. i pro funkci dočasného zakrytí stavby. Z ní vyplývají pak nejnižší možné požadavky na materiály tak, aby se vůbec mohly použít do konkrétní střešní skladby a pro jednotlivé funkce DHV. Tj. zda je materiál jako DHV ještě použitelný či nikoliv.

Upozorňuji, že u mechanických vlastností (pevností, resp. stanovení tahových vlastností) se s hodnotami uvedené v tabulce neporovnává průměrná tato hodnota vlastnosti fólie, ale minimální možná tato vlastnost fólie, tj. hodnota po odečtení mínusové tolerance. 

Zde platí, že obecně se doporučuje vůbec nepoužívat jako doplňkovou hydroizolační vrstvu takové fóliové materiály, které nesplňují ani minimální možné technické parametry uvedené ve sloupci kvalitativní třídy C (u aplikace fólií na tuhý podklad) a ve sloupci kvalitativní třídy B (u aplikací fólií nad vzduchovou mezerou, tj. jen volně na krokvích).

Tj. mimo jiných potřebných technických parametrů, např. u hodnoty „příčné pevnosti na přetrh“ (stanovení tahové vlastnosti – před umělým stárnutím, příčně) pak fólie určená do konstrukce, ale bez možnosti funkce „dočasného zakrytí stavby“, nesmí po odečtení mínusové tolerance tuto minimální pevnost mít menší jak 110N/5cm. 

Ale pokud fólie mají zároveň plnit funkci „dočasného zakrytí stavby“, pak již nestačí použít fólie ani s těmito parametry, jelikož ty pro takovou aplikaci nevyhovují. Pak je tedy potřeba aplikovat materiály dosahující tuto použitelnost (přímo povolenou výrobcem), navíc mající úspěšný test na dynamiku deště (v TU Berlín) a zároveň dosahující technické charakteristiky tentokrát uvedené ve sloupci kvalitativní třídy A nebo B (u aplikace fólií na tuhý podklad) a ve sloupci kvalitativní třídy A (u aplikací fólií nad vzduchovou mezerou, tj. jen volně na krokvích).

Tj. mimo jiných potřebných technických parametrů, např. u hodnoty „příčné pevnosti na přetrh“ (stanovení tahové vlastnosti – před umělým stárnutím, příčně) pak fólie určená i pro funkci „dočasného zakrytí stavby“ nesmí po odečtení mínusové tolerance tuto minimální pevnost mít menší jak 150 N/5cm. 

Příslušné tabulky s příslušnými poznámkami jsou uvedeny níže.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *